Příčiny úmrtí v 19. století, 20. století a 21. století: Od tuberkulózy k civilizačním chorobám

Příčiny úmrtí se v průběhu posledních tří století zásadně proměnily. Od devastujících epidemií v 19. století, přes světové války ve 20. století až po moderní civilizační choroby a pandemii COVID-19 v 21. století. Zatímco dříve lidé nejvíce umírali na infekční nemoci, špatnou hygienu a hladomory, dnes čelíme výzvám civilizačních nemocí a globálních zdravotních krizí. Přečtěte si, jak se měnily příčiny úmrtí od 19. století po současnost a jak lékařský pokrok dokáže prodloužit lidský život.

 

V článku se dozvíte:

 

Příčiny úmrtí v 19. století
Devatenácté století bylo obdobím vysoké úmrtnosti, zejména kvůli infekčním nemocem jako tuberkulóza, spalničky či černý kašel. Tuberkulóza, známá jako „bílý mor“, byla obzvlášť devastující. Až 90 % městského obyvatelstva Evropy bylo nakaženo a zemřelo.³

 

💡Ke konci 19. století vznikala sanatoria, která měla pomoci pacientům s tuberkulózou zotavit se v izolovaném prostředí s čistým vzduchem, jako například ve švýcarském Davosu.

 

Špatné hygienické podmínky a nedostatek čisté vody vedly k šíření dalších nemocí. Především v přelidněných městech se rozšířil tyfus a cholera. Velmi vysoká byla také dětská úmrtnost. V některých oblastech Evropy zemřelo až 34 %⁴ dětí do jednoho roku, většinou na respirační a infekční onemocnění.

 

Kromě infekčních nemocí přispívaly k vysoké úmrtnosti v 19. století také pracovní úrazy, které přinesla průmyslová revoluce. Nemoci z povolání, například plicní choroby horníků, byly časté a nedostatek zdravotní péče znamenal, že mnoho nemocí nebylo léčitelných.

 

V následující tabulce můžete vidět jedny z nejstarších dat o příčinách úmrtí obyvatel z roku 1828¹¹. Celkem zemřelo 188 501¹¹ obyvatel.

Obyčejné nemoci

183 735¹¹ 

Epidemické nemoci

2 191¹¹

Neštovice

978¹¹

Sebevraždy

224¹¹

Vzteklina

4¹¹

Vraždy

76¹¹

Úrazy

1 282¹¹

Popravy

11¹¹

 

Příčiny úmrtí ve 20. století

Po 1. světové válce zasáhla Evropu pandemie španělské chřipky. V letech 1918—1920 zemřelo až 50 milionů¹²lidí.

 

V poválečném období však přišel obrovský pokrok v medicíně. Objevení penicilinu Alexandrem Flemingem v roce 1928 znamenalo obrovský zlom v léčbě infekčních nemocí.

 

Ve 20. století však svět čelil i politickým a vojenským otřesům. Světové války způsobily miliony úmrtí, nejen na bitevních polích, ale i kvůli hladomorům a nemocem.

 

Zatímco první polovina století byla ještě poznamenána infekčními nemocemi, po 2. světové válce se do popředí dostaly civilizační choroby, zejména srdeční onemocnění, mrtvice a rakovina. Například v Československu umíralo v 80. letech na kardiovaskulární nemoci přes 70 tisíc lidí ročně⁶. 

 

Také dopravní nehody se staly hlavní příčinou úmrtí zejména mladých lidí, přičemž tento trend trval až do poloviny 80. let⁸, kdy zavedení bezpečnostních pásů vedlo k jejich poklesu.

 

Od roku 1985⁸  se staly hlavní příčinou úmrtí mladých lidí vnější příčiny jako zneužívání drog, sebevraždy a sebepoškozování, které postihovaly více muže než ženy.

 

Příčiny úmrtí v 21. století

I přes pokrok medicíny nadále bojujeme s civilizačními chorobami a novými globálními pandemiemi. Největší zdravotní krizí 21. století byla pandemie COVID-19, která ukázala, jak křehká může být naše společnost tváří v tvář novým hrozbám, přestože byly vakcíny vyvinuty v rekordním čase.

 

Z celkového počtu zemřelých přibližně 27 %¹¹ zemřelo pravděpodobně pouze v důsledku covidu. U 64 %¹¹ byla kromě covidu přítomna i další chronická onemocnění, nejčastěji srdeční poruchy, cukrovka nebo rakovina. Zbývajících 9 %¹¹ zemřelo spíše na akutní příčiny, jako je například infarkt nebo úraz.

 

Kromě pandemických hrozeb zůstávají hlavními příčinami úmrtí srdeční choroby, mrtvice, cukrovka a rakovina. Sedavý způsob života a nezdravé stravovací návyky přispívají k jejich vzestupu, přestože máme moderní léčebné metody jako je imunoterapie.

 

Dalším faktorem ovlivňujícím úmrtnost v 21. století je duševní zdraví. Nárůst psychických potíží, depresí, úzkostí a stresu vedl ke zhoršení kvality života a ke zvýšení počtu sebevražd. Péče o duševní zdraví se stává stále důležitější součástí zdravotní péče, protože problémy s psychikou ovlivňují miliony lidí po celém světě.

 

Statistické srovnání v průběhu staletí

V následujícím grafu můžete vidět počet zemřelých a živě narozených od roku 1806 do roku 2023. 

 

Snímek obrazovky (742)

Zemřelí, naděje dožití, příčiny smrti | Zdroj: Český statistický úřad

 

Největší počet zemřelých - 336 685 byl v letech 1863-1869¹⁰. Nejnižší je naopak počet 93 300 z období 1953-1960.¹⁰

 

Obecně lze říci, že míra úmrtnosti se v současnosti snižuje, zatímco délka dožití se prodlužuje. Pokud i vy chcete svou kondici zdraví zlepšit, zaměřte se na zdravý životní styl, kvalitní spánek, vyváženou stravu, dostatečný příjem minerálů a vitamínů a snížení stresu. Vaše zdraví vám za to poděkuje.

 

Zjistěte, jaké doplňky stravy jsou pro vás ty pravé

 

Zdroje:

  1. Kont.zsf.jcu — Umírání a smrt v historickém vývoji
  2. Hal.science — Úmrtnost ve východní Evropě ve 20. století
  3. Curiosity — Tuberkulóza v Evropě a Severní Americe (1800-1922)
  4. Is.vszdrav — Dětská úmrtnost v 19. století
  5. Dspace.cuni — Umírání, smrt a péče o pacienty na ARO
  6. iRozhlas — Naše srdce a cévy zažily třiatřicet báječných let. Úmrtnost ale přestala klesat, i když by ještě mohla
  7. Uzis — Příčiny smrti v roce 2021
  8. Ons.gov — Příčiny úmrtí nad 100 let
  9. ČSÚ — Sebevraždy
  10. ČSÚ — Zemřelí, naděje dožití, příčiny smrti
  11. iRozhlas — Od moru ke covidu: unikátní data, jak se měnily příčiny úmrtí Čechů
  12. Deník — Španělská chřipka v Česku