Popularita článku: 50%Longevity, nebo-li dlouhověkost, se stává stále více diskutovaným tématem posledních let. S prodlužující se průměrnou délkou života roste i touha pochopit, jak žít nejen déle, ale i lépe. Co přesně znamená dosáhnout výjimečné délky života a jaké jsou pilíře, na kterých tato pozoruhodná schopnost stojí?
V článku se dozvíte:
- Co je to longevity
- Jaký je rozdíl mezi dlouhověkostí a délkou života
- Jaké faktory dlouhověkost ovlivňují
- Co zatím zjistili o dlouhověkosti vědci
Co je to longevity?
Když se řekne longevity, mluví se o dlouhověkosti. Nejde však jen o to žít co nejdéle, důležitější je žít dlouho a zároveň kvalitně. Tedy zůstat co nejdéle aktivní, zdravý a spokojený. U longevity se posuzují zejména tyto tři faktory:
- Kolik let člověk prožije.
- Jak kvalitní léta to jsou.
- Zda se jednalo o zdravé stárnutí.
Cílem longevity je prodloužit nejen samotný život, ale i zdravé roky, kdy si život opravdu užíváte.
Jaký je rozdíl mezi dlouhověkostí a délkou života?
Pojmy dlouhověkost (longevity) a délka života (lifespan) se někdy zaměňují, ale ve skutečnosti mezi nimi existuje důležitý rozdíl. Délka života (lifespan) je teoretický maximální počet let, kterého může člověk (nebo jakýkoli jiný druh) za ideálních podmínek dosáhnout. U lidí se tato hranice pohybuje okolo 120 až 125 let. Délka života je tedy jakýsi biologický strop, daný naší genetikou a přirozenými limity těla.⁴
❓Víte, že: Jeanne Calmentová, která zemřela v roce 1997 ve věku 122 let, drží dodnes světový rekord v délce ověřeného lidského života. Někteří odborníci to považují za důkaz, že se možná opravdu blížíme k přirozené hranici lidského života.⁴
Díky pokroku v medicíně, technologiích a péči o zdraví se průměrná délka života neustále zvyšuje — v průměru o 3 měsíce každý rok. Lidé narození v dalších generacích tak mají šanci žít déle než jejich rodiče — a to nejen díky tomu, co je dostupné dnes, ale i díky budoucím objevům, které během jejich života ještě přijdou.⁴
A jak už je vám známo, dlouhověkost mluví o tom, jak dlouho a jak kvalitně ve skutečnosti žijeme. Nejde jen o počet let, ale o to, jak zdravý, aktivní a spokojený život během těchto let vedeme.
Jaké faktory dlouhověkost ovlivňují?
Dlouhověkost (longevity) není jen otázkou štěstí nebo genetiky. Naopak — většinu faktorů, které ovlivňují, jak dlouho a kvalitně budete žít, máte ve vlastních rukou. Mezi nejdůležitější oblasti patří:
- Strava — Vyvážená, plná živin, s důrazem na ovoce, zeleninu, zdravé tuky a minimum ultra zpracovaných potravin. Taková je například středomořská dieta.
- Pohyb — Pravidelná fyzická aktivita, stačí i svižná chůze.
- Spánek — Dostatek kvalitního spánku každý den.
- Stres — Umět zvládat stres, odpočívat, relaxovat.
- Zdraví škodlivé návyky — Vyhýbat se kouření a nadměrnému pití alkoholu.
- Životní prostředí — Čistý vzduch, voda, bezpečné bydlení a přístup ke kvalitní péči.
- Sociální vazby — Přátelé, rodina, komunity — to všechno dává životu smysl a prodlužuje ho.
❓Víte, že: studie provedená na více než 28 000 lidech ukázala, že častý kontakt s ostatními lidmi je silně spojen s delší délkou života. A nejen to — i pozitivní přístup k životu může hrát roli. Výzkumy ukázaly, že optimisté mají větší šanci dožít se vysokého věku — a přitom si udržet lepší psychickou i fyzickou kondici.³
Existují jednoduché věci, které můžete udělat, abyste byli co nejzdravější, nejaktivnější a nejproduktivnější a zároveň žili déle. Klíčem k tomu, abyste se možná dožili 100 a více let, je jednoduše zdravá strava, spánek, pravidelná fyzická aktivita a duševní pohoda.³
Co zatím zjistili o dlouhověkosti vědci?
Když se vědci snaží najít klíč k dlouhému a zdravému životu, zaměřují se na lidi, kteří se dožívají opravdu vysokého věku — třeba 90 let (nonagenarians), 100 let (centenarians) nebo dokonce i více. Do výzkumů patří i tzv. semi-supercentenarians (105—109 let) a supercentenarians, tedy lidé starší 110 let.
Co zjistili? Tito výjimečně dlouhověcí lidé jsou velmi různorodí — liší se vzděláním, příjmem i tím, čím se živili. Ale něco společného přece jen mají — jejich životní styl. Většina z nich:
- nikdy nekouřila,
- netrpí obezitou,
- umí si poradit se stresem,
- a jsou to často ženy.
Díky těmto zdravým návykům se u nich méně často vyskytují chronické nemoci jako je vysoký tlak, cukrovka, rakovina nebo srdeční choroby — i když jsou ve věku, kdy to u většiny lidí běžné je.
Vědci si také všimli, že některé oblasti světa mají neobvykle vysoký podíl lidí, kteří se dožívají 90 a více let. Tyto místa se nazývají Modré zóny. Co mají tyto oblasti společného?
- Jsou poměrně izolované.
- Životní tempo je tam klidnější.
- Lidé dodržují tradiční způsob života (hodně pohybu, místní strava, silná komunita).
- Není tam tolik průmyslu a znečištění.
- A nemají moc vysoké příjmy, ale zato silné sociální vazby.
Pochopení rozdílu mezi pouhou délkou života a kvalitní, aktivní dlouhověkostí nám dává do rukou nástroje k tomu, abychom mohli aktivně pracovat na své vlastní budoucnosti. Ať už se jedná o vědomou stravu, pravidelný pohyb, péči o duševní pohodu či budování pevných sociálních vazeb, každý krok směrem ke zdravějšímu životnímu stylu je investicí do delšího a plnohodnotnějšího života. Pamatujte, že cesta k dlouhověkosti začíná každodenními rozhodnutími.
Podpořte svou dlouhověkost s Herbavia
Zdroje: